Největší vzducholoď světa: Hindenburg či Zeppelin?
Jaká vzducholoď na světě je aktuálně nejdelší a největší? A která drží historické prvenství v největší vzducholodi světa, která kdy byla vyrobená? Stručná odpověď na tyto otázky včetně historie výroby těchto krásných korábů nebes najdete v tomto článku.
- Největší současná vzducholoď na světě, která létá nad našimi hlavami je Zeppelin NT (imatrikulace na flightradaru je DLZZF). Je 75 metrů dlouhá.
- Historicky největší vzducholodí byl „Zeppelin LZ 129 Hindenburg“ a s totožnou délkou také „LZ 130 Graf Zeppelin II“. Obě byly dlouhé 245 metrů!
- Další v pořadí byla LZ 127 Graf Zeppelin s délkou 236 metrů.
Dnes si cestování vzduchem až na řídké výjimky spojujeme především s rychlostí. To samozřejmě znamená letadla – motory, rychlý přesun z bodu A do bodu B a v zásadě ve velkých počtech cestujících. Ne vždy tomu ale bylo tak – zejména v počátcích letectví, než se s konečnou platností prosadila letadla, patřily k cestování vzduchem také balóny a především vzducholodě…majestátní obři nebes.
Obsah
Historie vzducholodí Zeppelin
Příznivcům českého génia Járy Cimrmana se jistě okamžitě vybaví postava hraběte von Zeppelina, vystupujícího ve známé hře Hospoda na mýtince. Pro někoho může být překvapením se tato divadelní postava inspiruje reálným předchůdcem. Skutečný hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838 – 1917) byl německý letecký konstruktér, který stál u počátků vzduchoplavectví a jeho továrny…a také výtvory, nazývané po něm „zepelíny“, se staly synonymem pro vzducholodi jako takové.
Von Zeppelin pocházel ze starého šlechtického vojenského rodu, a i u něj se předpokládalo, že se stane vojákem. Budoucí konstruktér se sice vydal na vojenskou dráhu, opravdu se proslavil ale až v relativně pokročilém věku 53 let jako konstruktér.
Von Zeppelin začal vyrábět své vzducholodě roku 1898 a první vzducholoď (LZ 1) se vznesla symbolicky na přelomu 19. a 20. století, přesně v roce 1900. Výsledky testů ale investory nepřesvědčily a von Zeppelinova společnost se dlouhodobě nacházela ve finančních problémech. Navzdory tomu hrabě pokračoval ve vývoji vzducholodí a v roce 1908 se dokonce konala celoněmecká sbírka na podporu jeho firmy – von Zeppelin byl navzdory slabým finančním výsledkům národní ikonou.
Závěr jeho života byl spojen s projekty pro armádu, například bombardovacím vzducholodím. Mezi jeho hlavní úspěchy ale patřily jím vybudované podniky a přepravní firma, která ještě před 1. světovou válkou dokázala bez nehody vzducholoděmi přepravit přibližně 34000 osob.
Jaká byla cestovní rychlost? (+ soumrak vzducholodí)
Jméno legendárního stavitele ale nebylo zapomenuto ani po jeho smrti a po hraběti byla pojmenována i nejúspěšnější vzducholoď těchto dob letectví – LZ 127, Graf Zeppelin. Tento obr nebes s délkou neuvěřitelných 236 m se vydal poprvé na cesty roku 1928, jeho běžná cestovní rychlost byla 115 km/h (a maximální úctyhodných 130 km/h).
V roce 1929 se Graf Zeppelin vydal na dvoutýdenní let kolem zeměkoule jako první létající dopravní prostředek s cestujícími. I zbytek „kariéry“ této lodě se této vzducholodi dařilo, přepravila tisíce cestujících a strávila ve vzduchu 17177 letových hodin…v přepočtu celé 2 roky ve vzduchu.
Soumrak období vzducholodí, který roku 1937 poslal vzducholoď Graf Zeppelin do výslužby, je spojený s jinou, sesterskou lodí…vzducholodí LZ 129 Hindenburg. Ta se stala synonymem pro katastrofu, jež ukončila celou jednu éru letectví. Při požáru Hindenburgu 6. 5. 1937 zahynulo „jen“ 36 osob, ale tato událost měla katastrofální důsledky právě pro zepelíny. Již před požárem Hindenburgu měly vzducholodi několik nehod, zepelíny se ale pyšnily bezchybnými bezpečnostními záznamy. To tato katastrofa změnila a naprosto otřásla důvěrou klientů v cestování vzducholoděmi. Éru vzdušných obrů s konečnou platností ukončil začátek 2. světové války.
Srovnání velikosti největší vzducholodě a největšího letadla
Poválečný vývoj vzducholodí
To, že „zepelíny“ zmizely z komerčního provozu přepravy cestujících ale neznamená, že zmizely nadobro z oblohy. I po 2. světové válce existovala doprava vzducholoděmi. Ty ale již nikdy nezískaly své postavení a dnes se jedná spíše o okrajovou, byť nádhernou záležitost, určenou spíše fanouškům netradiční letecké dopravy. Připomínkou starých časů je i dnes největší vzducholoď světa, pojmenovaná příznačně Zeppelin NT („NT“ znamená Neue Technologie). Ta byla vyrobena Zeppelinovými závody ve Friedrichshafenu a na svou první plavbu oblaky se vydala roku 1997.
V současnosti největší vzducholoď
Letecké závody ji samy považují za následovníka hrdé tradice původních vzdušných korábů. Vzducholoď je využívána leteckými fanoušky pro vyhlídkové lety, leteckými fotografy a pro meteorologická pozorování a měření. Oproti někdejším vzdušným obrům je nový zepelín výrazně menší, pouhých 75 metrů (pro srovnání – tahle „malá“ délka téměř dosahuje velikosti Boeingu 747), od svého předchůdce se liší i konstrukčně a především plněním – nehořlavý plyn má vyloučit možnost požáru, které se staly původním zepelínům osudné.
Přestože vzducholodi nové konstrukce jistě nezmění letectví a nevrátí zpět doby, kdy majestátní vzducholodi křižovaly oblohu, již pohled na ně potěší každého fanouška letectví. Jeden ze zepelínů byl „na návštěvě“ i v Praze, naposledy roku 2018.
Napsat komentář