Antonov An 124 (Ruslan)
Do té doby, než se začal vyrábět Boeing B747-8F, byl Antonov An-124 Ruslan největším sériově vyráběným nákladním letadlem světa. Primát největšího letadla sice držel jiný Antonov, obrovský An-225 Mrija, ta ale existovala v jediném kusu. Naproti tomu Ruslan létal ve větších počtech (celkem se jich vyrobilo 55 kusů a dodnes je o ně zájem) a byl v oblasti přepravy těžkých leteckých nákladů již osvědčený. Dodnes se také jedná o největší vojenské nákladní letadlo, které při svých letech překonalo 21 světových rekordů (například let na vzdálenost 20151 km bez dotankování).
Vývoj Ruslanu
Myšlenka na zkonstruování letounu Antonov An-124 Ruslan se objevila v 70. letech. Tehdy si velení letectva sovětských ozbrojených sil uvědomilo, že tehdejší turbovrtulové Antonovy An-22 jsou již nedostačující a zdaleka se nemohou rovnat možnostem dálkového leteckého transportu, jakým v této době disponovaly Spojené státy. První let se uskutečnil roku 1982, od roku 1986 začala sériová výroba a roku 1992 získal Ruslan civilní certifikaci. Výroba probíhala paralelně ve dvou závodech, z nichž jeden byl umístěn v sovětském Uljanovsku a jeden u Kyjeva na Ukrajině.
I po rozpadu Sovětského svazu měla společná výroba vzhledem k zájmu o tyto stroje pokračovat, a to i v nedávné minulosti, v současné době to ale napjaté vztahy mezi oběma zeměmi neumožňují. Separátně probíhají práce na modernizaci Ruslanů pouze v Rusku, naopak ukrajinský závod se pokouší obnovit výrobu bez ruských dílů, které jsou nyní Ukrajině nedostupné. Situace je v současné době poměrně nepřehledná a k jaký bude výsledek, ukáže teprve budoucnost.
Kdo vlastní Antonovy 124?
Mezi hlavní provozovatele An-124 patří dodnes Rusko a Ukrajina, především ruská (dříve sovětská) armáda, existují ale i civilní provozovatelé. Co je zajímavé, v letech 2006 – 2018 byly dva stroje pronajímány státům NATO, včetně České republiky, která Ruslany používala pro přepravu vojenského materiálu na své zahraniční mise. Nejvíce pronájmů An-124 využívalo Německo, ale ani další státy NATO nezůstávaly pozadu. Pokračující sankce západních zemí vůči Rusku a zhoršující se vztahy mezi NATO a Ruskem ale tuto spolupráci roku 2018 ukončily.
Situace s pronájmy
Pikantní na celé situaci je, že ruské Ruslany byly pronajímány namísto ukrajinských vzhledem k výrazně nižší ceně… přitom Rusko je formálně na „špatné“ straně a Ukrajinci jsou „dobří hoši“. Inu, obchod je obchod. Nasazení dostupných nákladních Airbusů A400 vojenské transporty nyní značně prodraží – kde dříve stačil jeden let Ruslanu s nosností až 150 tun, tam bude muset Airbus s nosností kolem 37 tun letět nejméně pětkrát. Finanční stránka představuje samozřejmě pouze jeden aspekt problému, změny na světové politické scéně a omezené kapacity NATO jsou samy o sobě alarmující.
Pokud bychom se zaměřili na technickou stránku letadla, jedná se o obra s délkou téměř 69 metrů a rozpětím křídel přes 73 metrů. Letoun pohánějí čtyři motory Lotarev, schopné vynést do vzduchu až 405 tun, přičemž náklad může mít již zmíněných až úctyhodných 150 tun. Podvozek se 24 koly je konstruován i pro poměrně drsné terény, letadlo je také vybaveno vlastním jeřábem, který dokáže zvednout náklad o váze až 30 tun. Trup letounu je rozdělen do dvou palub, kdy dole je samozřejmě náklad, na horní palubě Ruslana ale zároveň může být až 88 cestujících.
Osoby na palubě
Posádku tvoří 4 – 6 osob a dle pilotů, kteří s Ruslanem létají, je ovládaní je na stroj této velikosti příjemné a snadné. To ale neznamená, že stárnoucí stroje nemívají problémy – celkem čtyři An-124 byly během jeho služby zcela zničeny a nehody si vyžádaly celkem 97 obětí. Přesto zůstává tento typ zásadním hráčem na poli přepravy velmi těžkých a rozměrných nákladů. Mimochodem, An-124 si zahrál i ve filmu – v bondovce Die Another Day Ruslanem jeden z padouchů uniká do bezpečí ze Severní Koreje. Ale to už je jiná kapitola použití tohoto majestátního stroje.
Článek napsal vášnivý obdivovatel letectví Lubomír V.
Napsat komentář