Antonov An-225 Mrija
Znáte největší letadlo světa Antonov 225 zvaný Mrija? Podle řecké mytologie obr Atlás nesl na svých ramenou celou nebeskou klenbu. Ambice jiného nebeského obra – letounu An-225 – až tak daleko nesahají, ale jeho rozměry a také náklady, jež dokáže přepravovat vzduchem, jsou podobně gigantické. Mrija (ukrajinsky „sen“), jak je Antonov 225 také označován, je již přibližně třicet let suverénně největším letadlem na světě.
Kde se aktuálně nachází Antonov 225 Mrija právě teď? ⇒
Obsah
Kdo, kde a kdy zničil Antonov 225
Antonov AN-225 Mrija bohužel stál na letišti Hustomel při ruské invazi na Ukrajinu. Letadlo bylo téměř zcela zničeno na konci února 2022. Majitel letadla, společnost Antonov, plánuje vymáhat po Rusku náklady na rekonstrukci Mriji. Odhadovaná cena za znovupostavení se pohybuje kolem 500 milionů USD.
Rozměry Antonova
Se svou délkou 84 metrů a rozpětím křídel téměř 90 metrů, je nejdelším a také nejtěžším letadlem, které kdy bylo zkonstruováno. Další giganti nebes – Airbus A380, nákladní Boeing B747 Dreamlifter, či atypický Airbus A300-600 Beluga (o všech něco málo dále) – se nemohou s tímto elegantním monstrem srovnávat, ač se mu některé rozměry přibližují. Přesto Mrija zůstává největší a velikostí ji překonávaly pouze předválečné obrovské vzducholodi, například legendární LZ 129 Hindenburg.
Na rozdíl od jejich neslavného konce ale An-225 létá i tři dekády od své konstrukce, ačkoliv i Mrija měla na kahánku. Vedle své velikosti je totiž tento letoun unikátní i v jiném ohledu – je totiž opravdu unikát, tedy nejen jedinečný, ale i jediný. Byl vyroben pouze jeden kus tohoto obra nebes, ačkoliv existují díly na výrobu ještě jednoho. Na jeho výrobu již ale nedošlo, neboť se mezitím změnila celková geopolitická situace. Ta měla ovlivňovat osudy tohoto obra více, než je pro letadla běžné.
- první let: 21. prosince 1988
- více než rok a půl dlouhá modernizace byla v dubnu 2020 ukončena a Mrija je opět na obloze
- počet osob v posádce: 6
- maximální rychlost 850 km/h
- dolet: 15.400 km
Vývoj obřího An-225
Letoun An-225 Mrija byl navržen v ukrajinských závodech Antonov krátce před kolapsem SSSR jako nosič raketoplánu Buran a raket Eněrgija, či Proton. Jeho konstrukce vycházela z osvědčeného, o něco menšího modelu nákladního letounu ze stejné konstrukční dílny, An-124 Ruslan. Ten dodnes vozí těžké náklady včetně armádní techniky a celkem bylo Ruslanů postaveno 55.
Oproti Ruslanu ale byly přidány dva motory na celkový počet šest, byl zesílen podvozek (má tak celkem 32 kol, některá řiditelná) a přidány dvě svislé ocasní plochy. Právě tak vznikl současný obr, schopný převážet extrémně těžké náklady. I tak ale letadlo pro svůj vzlet potřebuje dráhu o délce tři kilometry a pro zajímavost – posádku kokpitu tvoří šest osob. Inu, jak Rusové s oblibou říkají „náš balšój“.
Transport raketoplánu Buran
Sovětský svaz byl známý svou zálibou ve velikášských projektech, přičemž na ekonomiku se až tolik nehledělo. To se ale záhy mělo změnit. První let An-225 proběhl roku 1988, nedlouho poté došlo k rozpadu sovětského impéria a následně v roce 1994 také k ukončení výroby raketoplánu Buran. Země někdejšího SSSR se zmítaly ve vlastních problémech, pro obra velikosti letadla Mrija nebylo využití, a tak byla na celých sedm let odstavena z provozu, zakonzervována, a zdálo se, že se již nikdy nevznese. Teprve roku 2001 se znovu dostala do vzduchu.
Situace se totiž postupně stabilizovala a ze sovětského, nyní již vlastně ukrajinského obra se znovu stalo žádané zboží – kdo potřeboval přepravit opravdu rozměrné či těžké náklady, nemohl volit lépe. Určitý čas, od roku 2011, dokonce probíhala jednání Ruska s Ukrajinou o dokončení druhého kusu, nakonec ale bezvýsledně. Dle posledních zpráv by snad i druhá Mrija mohla „obživnout“, protože o dokončení a později i licenční výrobu projevili zájem Číňané. Jednání prozatím pokračují.
Srovnání s dalšími obry
Vraťme se ale od historie k technické stránce tohoto unikátního letounu. Rozměry již byly zmíněny výše, unikátní je také jeho nosnost – šest motorů dokáže při plném naložení dostat do vzduchu masu neskutečných až 640 tun. Pro srovnání u Airbusu A380 je to nějakých 590 tun a Boeingu B747-8 je to 447 tun. Nejvyšší vzletová hmotnost nejběžnějších dopravních letounů, Boeingů B737 a Airbusů A320 se podle verze pohybuje od 50 do 90 tun. Opravdu úctyhodný výkon, na takovou „stařenku“, kterou se Mrija již pomalu stává.
Oproti ostatním nákladním letounům, především nákladní verzi Boeingu B747 a Airbusu A300 Beluga má také vyšší využitelnou hmotnost – dokáže převézt náklady o hmotnosti až 250 tun. Boeing B747 uveze „jen“ 140 tun a Beluga pouhých 47 tun (ta je ale určena spíše pro rozměrné, než těžké náklady). Nejvíce se tak schopností převézt těžké náklady Mriji blíží další ruský letoun An-124 Ruslan s využitelnou zátěží 150 tun.
Antonov Mrija v Praze
S Mrijou jsme se mohli několikrát i na našich letištích – již rok po svém prvním letu, v červnu 1989, přistával An-225 na pražském letišti. Tehdy se ale jednalo o neplánované nouzové přistání po selhání hydrauliky při letu z letecké přehlídky Paris Air Show. S Buranem na hřbetě (a troskami havarovaného Migu-29 v útrobách) se jednalo opravdu o unikátní návštěvu. Praha se tím také stala v pořadí teprve druhým zahraničním letištěm, kde se nebeský obr objevil. Bohužel, obyvatelé tehdejší ČSSR měli asi spíše jiné starosti a na výrobky SSSR u nás nebyl po letech komunismu nikdo moc zvědavý.
Mrija se do České republiky ještě několikrát vrátila, tentokrát již za většího zájmu – v letech 2003, 2004 a 2006 byla k vidění v Praze a v roce 2015 při převozu vojenského materiálu do Afriky i dvakrát v Ostravě. Česká republika také drží jeden primát – během letu z Prahy do Taškentu Mrija převážela svůj nejtěžší náklad, zařízení pro budovaný ropovod o váze 247 tun. Na rozdíl od menšího Ruslana, který k nám létá častěji, u nás Mrija od roku 2015 nepřistávala. Pokud by se ale na seznamech očekávaných letadel objevila, nenechte si pohled na tohoto obra nebes ujít.
Článek o Mrije sepsal znalec letadel Lubomír V.
Napsat komentář